Je jednatel oprávněn k podání návrhu na přezkum platnosti valné hromady?

Okruh osob legitimovaných k podání návrhu na přezkum platnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným je taxativně vypočten ustanovením § 131 odst. 1 obch. zák. Mezi oprávněné osoby zákon zařazuje i jednatele. Možnost uplatnění práva na přezkum platnosti usnesení valné hromady zákon omezuje prekluzivními lhůtami, při jejichž konstrukci nijak nerozlišuje mezi legitimovanými osobami; ostatně, není pro to ani zjevný důvod. Právo každé jednotlivé legitimované osoby je tak časově omezeno zcela shodně a při posuzování, zda bylo uplatněno včas, musí soud vzít v úvahu všechny tři zákonné lhůty, resp. (podle konkrétních skutkových okolností) kteroukoli z nich.

 

Cestovní náhrady – od 1.1.2014 nové sazby

Tak jako každý rok, i nyní se mění výše sazby za používání motorových vozidel a stravného pro účely poskytování cestovních náhrad. Na jednu stranu dochází k minimálnímu zvýšení základní náhrady za 1km jízdy u osobních automobilů ze současných 3,60 Kč na 3,70 Kč, na druhou stranu ale dochází ke snížení průměrné ceny pohonných hmot u naturalu 95 o 40 haléřů na 35,70 Kč (u naturalu 98 o 70 haléřů na 37,90 Kč) a u motorové nafty dokonce o 50 haléřů na rovných 36,- Kč. Stravné se zvyšuje o 1-3 Kč v závislosti na délce pracovní cesty.

Od 1.1.2014 se mění základní sazby zahraničního stravného

Ministerstvo financí ČR vydalo vyhlášku, kterou stanoví základní sazby zahraničního stravného pro rok 2014. Zahraniční stravné přísluší zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě a je jednou z cestovních náhrad, které je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout (dalšími jsou např. jízdní výdaje nebo výdaje za ubytování). Stravné je stanoveno vždy v cizí měně v závislosti na zemi, kde je pracovní cesta vykonávána (převážně EUR nebo USD). Konkrétní sazby zahraničního stravného jsou uvedeny v příloze vyhlášky. Oproti loňské vyhlášce nedochází k zásadním změnám, např. všechny sousední státy mají základní sazbu stejnou jako v předešlé vyhlášce. Výše této sazby se pak nejčastěji pohybuje od 35-50 EUR a 40-65 USD.

Může být statutární orgán současně zástupcem společnosti?

Pokud členové statutárního orgánu jednají společně, nelze tuto povinnost obcházet tím, že statutární orgán pověří svého člena určitou činností, která je k samostatnému jednání opravňuje.
Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 CDo 2802/2012 ze dne 18.10.2013 řešil otázku zda-li statutární orgán právnické osoby může být současně jak zákonným zástupcem, tak i zástupcem na základě plné moci.

Lze požadovat náhradu nemajetkové újmy za omezení osobní svobody podle ustanovení občanského zákoníku?

Nejvyšší soud opakovaně potvrdil dosavadní judikaturu, když výslovně uvedl, že náhradu nemajetkové újmy za omezení osobní svobody v důsledku nezákonné vazby a výkonu trestu odnětí svobody v souvislosti s trestním řízením, v němž byl žalobce zproštěn obžaloby, nelze posuzovat podle ustanovení občanského zákoníku jako nárok vyplývající z ochrany osobnosti. Tuto praxi potvrdila i některá rozhodnutí Ústavního soudu. Důvodem je existence zvláštního zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, přičemž tyto závěry by měly být aplikovatelné i od 1. 1. 2014 s příchodem nového občanského zákoníku.

Sjednané místo konání rozhodčího řízení nemusí nutně být místem konání ústního jednání

K závěru, že místo konání rozhodčího řízení nelze ztotožňovat s místem konání ústního jednání v rámci arbitráže, dospěl Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí z konce září tohoto roku. Místo konání rozhodčího řízení je totiž zpravidla určeno dohodou stran, přičemž v posuzovaném případě se strany v souladu s principem autonomie vůle určily místo rozhodčího řízení ve Vídni. Na smluvené místo řízení nemá vliv skutečnost, že samotné ústní jednání se konalo v Praze.

Co je psáno, to je dáno aneb princip materiální publicity v zákoně o veřejných rejstřících

Zcela nový zákon o veřejných rejstřících zakotvuje pro všechny veřejné rejstříky princip materiální publicity, což jiným slovy lze vyjádřit „co je psáno, to je dáno". Je-li stav zapsaný ve veřejném rejstříku v rozporu se skutečným právním stavem, platí pro osobu jednající v dobré víře stav zapsaný. Nelze tedy, aby ten, kterého se zápis týká, tedy v tomto případě podnikatel, domáhal, že je tento údaj je nesprávný, neaktuální nebo že neodpovídá skutečnosti.
Výše zmíněný princip má tak za úkol chránit důvěru v zapsané údaje. Je tedy nutné zajistit, aby zákonem vyžadované údaje byly včas zveřejňovány, k čemuž částečně dochází již dnes, a to pomocí internetové aplikace obchodního rejstříku, kterou nalezneme na www.justice.cz.

Dotváří evidence obyvatel právo na soukromí?

Podle zákona o evidenci obyvatel je evidence obyvatel vedena v informačním systému evidence obyvatel, jehož správcem je stát. Tento informační systém je agendovým informačním systémem veřejné správy. Ač je evidence obyvatel jednoznačně a nepochybně institutem veřejné správy, nelze pominout ani širší souvislosti a význam evidence trvalého bydliště pro fyzickou osobu, jíž se týká.

Podnikatelé pozor! Pro prodej lihovin budete potřebovat koncesi

K prezidentovi putuje novela živnostenského zákona, která má zavést koncesi na prodej lihovin, a na kterou bude mít podnikatel automaticky nárok při splnění předem stanovených podmínek. Cílem zavedení koncesí pro prodej lihovin je snadnější kontrola prodeje nezdaněného a nekvalitního alkoholu, ale také ochrana konečného spotřebitele. Dle současné právní úpravy je prodej lihu a lihovin zařazen do živnosti volné, resp. řemeslné. Podnikatelé zařazení do příslušných kategorii tak mohou realizovat prodej lihovin bez dalšího, tedy od okamžiku ohlášení živnosti.


Nově bude moci podnikatel prodávat kvasné, konzumní lihy a lihoviny až po získání státního povolení, tj. koncese. Podnikatel bude mít povinnost o tuto koncesi požádat živnostenský úřad do 6 měsíců od účinnosti novely. V případě, že si podnikatel v této lhůtě o povolení nezažádá, jeho oprávnění prodávat lihoviny zanikne. Žádost o koncesi nebude podléhat správnímu poplatku.

Máte za to, že určitá osoba není členem družstva? Podejte žalobu!

V případě, že máte za to, že určitá osoba není členem družstva a jiný člen družstva si tuto skutečnost dostatečně neuvědomuje, můžete podat žalobu na určení. V tomto případě se takto může stát z důvodu, že členství v družstvu platně nevzniklo nebo naopak členství zaniklo.


Žaloba na určení může být podána pouze za podmínky, že členové družstva nemají k dispozici jiný právní prostředek. U této žaloby musí také navrhovatel vždy prokázat naléhavý právní zájem, který soud zkoumá v každém jednotlivém případě. Dostatečným naléhavým právním zájmem je už samotné nejisté postavení členů, neboť výkonem práv v družstvu je vždy ovlivňován chod družstva, a proto je nutné vyřešit nejen vztah mezi dosavadními a „novými" členy družstva, ale také vztah členů k samotnému družstvu. Rozhodnutí soudu je tak způsobilé odstranit právní nejistotu, která mezi členy družstva panuje.
Při podání žaloby navrhovatel musí uhradit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a nemusí být právně zastoupen. Soud následně rozhodne, zda určitá osoba je či není členem, což je pro strany řízení závazné.

Výpověď z důvodu zdravotní nezpůsobilosti - co vše má obsahovat lékařský posudek?

Jestliže zaměstnanec není schopen s ohledem na svůj zdravotní stav vykonávat práci, ke které se pracovní smlouvou zavázal, má zaměstnavatel možnost zaměstnanci dát výpověď. Zákoník práce ovšem rozlišuje, zda zaměstnanec a) vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost (§ 52 písm. e), nebo b) nesmí dále vykonávat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo ohrožení touto nemocí (§ 52 písm. d).

Výše uvedené rozdělení má pak zásadní vliv na odstupné pro zaměstnance. Pokud totiž zaměstnanec nemůže vykonávat práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání, náleží mu odstupné ve výši nejméně 12násobku průměrného výdělku (neporušil-li zaměstnanec právní předpisy nebo BOZP, či si úraz nezpůsobil v důsledku opilosti). Jinak nárok na odstupné zaměstnanec nemá.

Podkladem pro výpověď však musí být lékařský posudek, který vydává poskytovatel pracovnělékařských služeb (dříve poskytovatel závodní preventivní péče). Z lékařského posudku pak musí být vždy jednoznačně patrno, zda zjištěná zdravotní nezpůsobilost zakládá důvod k výpovědi podle § 52 písm. d), nebo zda je výpovědním důvodem § 52 písm. e).

Změny zákoníku práce v důsledku rekodifikace soukromého práva

Od 1.1.2014 má být účinný nový občanský zákoník. Tento milník v oblasti soukromého práva si ale vyžaduje další navazující změny v českém právním řádu. Kromě změny občanského zákoníku je nutné upravit i další zákony, které na starý občanský zákoník (nebo jeho terminologii a instituty) odkazovaly. Občanský zákoník se navíc v pracovněprávních vztazích použije podpůrně (nemá-li zákoník práce vlastní úpravu a výslovně aplikaci občanského zákoníku nezakazuje). K převratným změnám v zákoníku práce ale nedochází. Největší změnou tak bude zřejmě možnost zákonného zástupce zaměstnance, který nedosáhl 16 let, okamžitě zrušit pracovní poměr (stejně jako podat výpověď u dohod konaných mimo pracovní poměr), ke kterému však bude potřebné přivolení soudu.

Legální definice neoprávněného zásahu do osobnosti fyzické osoby dle judikatury ČR

 V případě neoprávněného zásahu do osobnosti fyzické osoby, např. při zásahu do občanské cti, je v takovém případě pro soudní praxi a samozřejmě i potencionální žalobce nutné se vypořádat s tím, co neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti představuje.

Neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti je jednání, které zasahuje do práv na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, jména a projevů osobní povahy a je v rozporu s právy a povinnostmi původce zásahu stanovenými právním řádem. Neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti je tedy jednání neoprávněně směřující proti osobní i mravní integritě fyzické osoby, které je objektivně způsobilé snížit její důstojnost, vážnost a čest a které ohrožuje její postavení, resp. uplatnění ve společnosti. Pro úspěšné uplatnění práva na ochranu osobnosti není vyžadováno vyvolání konkrétních následků zásahu proti tomuto chráněnému statku, ale postačí, že zásah byl objektivně způsobilý narušit nebo alespoň ohrozit práva výše zmiňovaná.

Přiměřené zadostiučinění společníků s.r.o. jako kompenzace za nemajetkovou újmu

Osoby, které utrpěly škodu v důsledku toho, že rozhodnutí valné hromady bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo stanovami, mají vůči společnosti právo na její náhradu, dále právo na přiměřené zadostiučinění za porušení základních práv společníka, které může být poskytnuto i v penězích. Toto právo mají osoby uvedené v předchozí větě i v případě, že soud nevysloví neplatnost usnesení valné hromady z důvodů uvedených v odstavci 3. Právo na přiměřené zadostiučinění musí být uplatněno ve lhůtě stanovené pro podání návrhu na neplatnost usnesení valné hromady nebo ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu podle odstavce 3, jinak zaniká.

Výkladem ustanovení § 131 odst. 4 obch. zák. se Nejvyšší soud zabýval v usnesení ze dne 25. ledna 2012, sp. zn. 29 Cdo 215/2011, v němž vysvětlil, že osobě, jež utrpí v obchodních vztazích nemajetkovou újmu v důsledku porušení jejího práva, nevzniká bez dalšího právo na přiměřené zadostiučinění. Toto právo vzniká (při absenci obecné právní úpravy nemajetkové újmy obdobné úpravě náhrady škody v § 420 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku a v § 373 a § 757 obch. zák.) jen tehdy, je-li vlovně přiznáno v souvislosti s konkrétními formami protiprávního jednání (srov. např. § 12 odst. 1 nebo § 53 obch. zák.).

Jaký je vztah ochrany osobnosti a práva na informace při jejich střetu?

 K problematice svobody projevu existuje bohatá judikatura Evropského soudu pro lidská práva, v níž je vyzdvižen význam svobody projevu, jakož i určeny její meze, které jsou dány nutností respektovat jednak společností chráněné zájmy vymezené Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a jednak práva třetích osob. Evropský soud pro lidská práva zdůrazňuje roli svobody projevu jako jednoho ze základních kamenů demokratické společnosti; absence této svobody ji pojmově vylučuje. Svoboda projevu platí nejen pro "informace" nebo "myšlenky", přijímané příznivě či považované za neškodné či nedůležité, ale rovněž pro ty, které jsou nepříjemné, šokují či znepokojují: tak tomu chce pluralita, tolerance a duch otevřenosti, bez nichž není demokratické společnosti.

Dopravce padělaného zboží je bez odpovědnosti?

Nejvyšší soud v případě řízení o určení padělků dovodil, že osobami, jimž může být uložena na základě výsledku takového řízení ve věci povinnost nahradit náklady zničení zboží, o němž je v řízení rozhodováno, mohou být dovozce zboží, vývozce zboží nebo majitel práva. Soud současně dovodil, že výsledek řízení o určení padělku nemůže mít na dopravce zboží ani pozitivní ani negativní dopad. Výsledek řízení totiž dle soudu nezakládá dopravci zboží žádná práva ani povinnosti. Dopravce plní své povinnosti z přepravní smlouvy a ve vztahu ke zboží, které porušuje práva duševního vlastnictví, je osobou, která má povinnost takové zboží vydat celnímu úřadu. Celní úřad této osobě – dopravci – ovšem nemůže uložit zničení zboží ani hrazení nákladů na zničení. Rovněž platí, že bylo-li pravomocně soudem rozhodnuto, že předmětné zboží je zbožím, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, uhradí náklady spojené s udržováním zboží pod celním dohledem při dovozu dovozce, při vývozu nebo zpětném vývozu vývozce, v ostatních případech vlastník nebo držitel zboží, nikoliv dopravce.

 

Zdroj: 23 Cdo 1995/2011

Okamžité zrušení pracovního poměru a předchozí souhlas odborové organizace

Pokud zaměstnavatel má v úmyslu okamžitě zrušit pracovní poměr nebo dát výpověď členovi orgánu odborové organizace, která u zaměstnavatele působí, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, je povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas. Odborová organizace působí u zaměstnavatele nejen tehdy, jestliže mu svoji činnost formálně oznámila, ale vždy jakmile vykonává u zaměstnavatele takové úkony, které jsou charakteristické pro činnost odborových organizací jako takových a z nichž zaměstnavatel musel poznat, že sdružení je odborovou organizací. Odborová organizace tedy může u zaměstnavatele působit i předtím, než jej o tom formálně informuje.

Odpovědnost člena představenstva za škodu způsobenou společnosti vyplacením dividend

V praxi se můžeme setkat se skutečností, že valná hromada schválila rozdělení zisku na základě „nezpůsobilých“ účetních závěrek a představenstvo následně rozhodlo o vyplacení dividend, nevede bez dalšího k závěru o odpovědnosti členů představenstva za škodu tím společnosti způsobenou. Podle § 179 odst. 1 obch. zák. dividendu přijatou v dobré víře není příjemce povinen vrátit. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá. Představenstvo nesmí rozhodnout o výplatě dividendy ani jiných podílů na zisku v rozporu s ustanoveními § 65a a 178, ani když výplatu schválila valná hromada. Jestliže došlo k takové výplatě podílu na zisku, nemohou se členové představenstva zprostit odpovědnosti za škodu, která tím společnosti vznikne. Došlo-li k výplatě jiných podílů na zisku, než jsou dividendy, v rozporu s ustanoveními § 65a a 178, je příjemce povinen vyplacený podíl na zisku vrátit a členové představenstva ručí společně a nerozdílně za splnění tohoto závazku.

Konečně podle § 184 odst. 3 obch. zák. (v rozhodném znění) se valná hromada koná nejméně jednou za rok ve lhůtě určené stanovami, nejpozději však do šesti měsíců od posledního dne účetního období a svolává ji představenstvo, popřípadě jeho člen, pokud se představenstvo na jejím svolání bez zbytečného odkladu neusneslo a zákon stanoví povinnost valnou hromadu svolat anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet, nestanoví-li tento zákon jinak.

Návrh zákona o Rozhodčím soudu pro sport

 

Skupina poslanců předložila sněmovně návrh zákona o Rozhodčním soudu pro sport. Tento návrh zamýšlí zřízení novhé stálého rozhodčího soudu ve smyslu zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčním řízení, jehož náplní by bylo rozhodování majetkových sporů v oblasti sportu.

Vláda k tomuto návrhu vyslovila svůj nesouhlas. Po posouzení návrhu zejména zdůraznila, že tento návrh předpokládá zřízení dalších organizací, které mají mít rozhodující vliv na fungování rozhodčího soudu, přičemž v současnosti však neexistují a nelze jednoznačně předvídat ani to, jakému respektu by se těšily mezi sportovními svazy. Dále Vláda poukázala na další legislativní nedostatky návrhu spočívající v úpravě financování rozhodčího soudu. Následně návrh projednal Organizační výbor Poslanecké sněmovny, který dne 30. 5. 2013 doporučil projednání návrhu zákona a předložení Ústavně právnímu výboru.

Copyright © 2020 PFL, advokátní kancelář, všechna práva vyhrazena