Může být opatrovník jednatelem společnosti? | Advokátní kancelář Praha a Olomouc

Může být opatrovník jednatelem společnosti?

V praxi občas může vzniknout situace, kdy obchodní společnost nemá v daném čase dostatečný počet statutárních zástupců (např. jednatelů), kteří mají dle společenské smlouvy rozhodovat společně. V takovém případě se společnost stává nezastupitelnou, což jí může způsobovat nejen právní, ale především i značné praktické problémy.

Předmětnou situaci pak řeší ustanovení § 198 odst. 1 a 3 ZOK, jenž říká, „že nezvolí-li valná hromada do 1 měsíce nového jednatele, jmenuje jednatele soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen nový jednatel, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.“

Obdobně pak tuto problematiku řeší i ustanovení § 165 OZ, které říká, „že nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebných k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu než budou noví členové povolaní postupem určeným v zakladatelském právním jednání (nejčastěji společenské smlouvě); jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví.“

Na základě shora uvedeného, tak může nastat situace, že valná hromada v rámci proklamované lhůty 1 měsíce nezvolí pro svoji omezenou usnášeníschopnost nového jednatele s tím, že po tomto okamžiku hrozí riziko, že dané společnosti bude ustanoven opatrovník.

Opatrovníkem pak může být de facto kdokoliv, kdo splňuje podmínky pro výkon funkce jednatele (tj. ten, kdo je svéprávný, zletilý a bezúhonný a u něhož nenastala skutečnost, která by byla překážkou provozování živnosti, etc.). Zajímavostí je pak zejména to, že podmínky pro případné ustanovení opatrovníka zkoumá z vlastní iniciativy i sám soud, což může různé nekompletně obsazené společnosti (statutární orgány) překvapit a zasáhnout do jejich statutární struktury.

Je proto nutno si uvědomit, že soudem ustanovený opatrovník pro přechodnou dobu (která však může čítat i několik měsíců či let) vstupuje do pozice samotného jednatele, který je ze svého postu nadán rozhodovacími schopnostmi pro obchodní vedení společnosti, což při neznalosti místních společenský poměrů může být zcela nežádoucí zásah do samotného fungování dané společnosti. Valná hromada (členové statutárního orgánu) by tak vždy měla pečlivě zvažovat, kdy, koho a za jakých okolností z příslušné funkce odvolat, tak, aby se sama společnost nedostala do situace, kdy výkon těchto nezadatelných oprávnění přejede do rukou „cizí“ osoby, jenž se nebude schopna vcítit do interních poměrů a zastupovat tak společnost řádně a empaticky s ohledem na různá specifika dané podnikatelské činnosti.

Mgr. Adam Silovský, advokát

{{ message }}

{{ 'Comments are closed.' | trans }}

Copyright © 2020 PFL, advokátní kancelář, všechna práva vyhrazena