Léto je v plném proudu a stejně tak realizované zájezdy zákazníků. Pokud pořadatel neplní své povinnosti ze smlouvy o zájezdu a plnění z této smlouvy má vady, zákazník by se měl snažit věc aktivně řešit a zajistit dostatek důkazních prostředků, aby pro případ neúspěšného mimosoudního řešení reklamace mohl úspěšně uplatnit své nároky u soudu.

Letecká doprava není vždy bezchybná, a to platí o to více v čase dovolených, kdy je zpravidla přepravováno větší množství cestujících a jejich zavazadel. Zákazníci aerolinek určitě zažili ztrátu nebo poškození svého zavazadla, snížení cestovní třídy, přesměrování letu na jiné letiště nebo úplné znemožnění dopravy do své vysněné destinace v podobě odepření nástupu na palubu letadla nebo dokonce zrušeného letu. Často jsou však v praxi opomíjeny právní nároky v případě „pouhého" zpožděného letu, kterým se budeme ve stručnosti věnovat.

Na základě svého nedávného rozhodnutí, které bylo vydáno dne 27.5.2015 pod sp. zn. 29 NSČR 41/2015, dospěl Nejvyšší soud ČR k závěru, že skutečnost, že vedle insolvenčního rejstříku je veřejnosti nabízena i webová služba insolvenčního rejstříku (přičemž webová služba insolvenčního rejstříku poskytuje podobné informace jako insolvenční rejstřík, avšak přizpůsobené pro automatickou strojovou komunikaci) a s tím související možnost disproporcí mezi správnými údaji poskytovanými v insolvenčním rejstříku a chybnými údaji poskytovanými webovou službou, neznamená, že by pro počátek běhu lhůty k přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení byl rozhodný nesprávný údaj webové služby.

Nejvyšší soud ČR se ve svém nedávném usnesení č. j. 29 Cdo 880/2015 ze dne 30.9.2015 přiklonil na stranu dovolatelky a rozhodl o tom, že rozhodnutí soudu prvního stupně a následně i potvrzující rozhodnutí soudu odvolacího, na základě kterých soudy zamítly návrh dovolatelky na zápis člena statutárního orgánu pověřeného právním jednání vůči zaměstnancům podle § 164 odst. 3 občanského zákoníku (dále jen „ObčZ") do obchodního rejstříku, se ruší.

Ústavní soud nálezem ze dne 8.6.2015 sp. zn. IV. ÚS 402/15 shrnul své již dříve vyslovené judikaturní závěry, že i podle úpravy účinné do 31.12.2013 bylo možné nabýt vlastnické právo k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí od nevlastníka, a to na základě dobré víry nabyvatele v zápis v katastru nemovitostí.

V souladu s nedávným judikátem Ústavního soudu by do budoucna neměly být obecné soudy při posuzování náležitostí předžalobní výzvy dle § 142a o.s.ř. již příliš formalističtí a měly by brát zřetel na hlavní smysl a účel této výzvy, kterým je především upozornění dlužníka na existenci dluhu a poskytnutí mu poslední možnosti, aby mohl svůj závazek dobrovolně splnit, než dojde k zahájení samotného soudního řízení a vymáhání dlužné pohledávky v rámci něj.

Žalobci se podanou žalobou domáhali, aby byla žalované uložena povinnost uvést předmětné pozemky do předešlého stavu (tak, jak bylo v žalobě specifikováno) a zaplatit žalobkyni a žalobci za každý měsíc užívání předmětné nemovitosti nájemné. Okresní soud pak žalobě vyhověl v tom směru, že žalované skutečně uložil povinnost uvést pozemky do původního stavu, avšak žalobu zamítl v té části, ve které se žalobci domáhali úhrady nájemného.

Nejvyšší soud již opakovaně potvrdil, že jazykové vyjádření právního úkonu zachycené ve smlouvě musí být nejprve vykládáno prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu).

Pokud dochází ve škole k úbytku žáků a důsledkem toho je slučování tříd s nízkým počtem žáků, bude škola nejspíše chtít za účelem zvýšení efektivnosti práce dát některým učitelům výpověď, nejčastěji pro nadbytečnost (podle § 52 písm. c) zákoníku práce). Škola však musí být při výběru učitelů, kteří dostanou výpověď, opatrná. Výpověď by neměl dostat takový učitel, za kterého nemá škola adekvátní náhradu. V případě, kdy je učitel zároveň předsedou odborové organizace, musí škola vyžádat předchozí souhlas odborové organizace.

Pokud soud vyhoví žalobě na neplatnost výpovědi z pracovního poměru, má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Při výpočtu náhrady mzdy se vychází z průměrného hrubého výdělku zaměstnance. Z takto vypočtené náhrady je pak zaměstnavatel povinen uskutečnit tzv. „povinné odvody" (daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění). Zaměstnanci by pak měl zaměstnavatel vyplatit náhradu mzdy poníženou o tyto odvody.

Dosavadní právní úprava licencí byla rozdělena mezi autorský zákon a v případě licence k předmětům průmyslového vlastnictví obchodní zákoník. Nový občanský zákoník tuto dvojkolejnost právní úpravy licenčních smluv odstraňuje a zavádí jednotnou právní úpravu licenční smlouvy a licence, přičemž kromě obecných ustanovení dopadajících na všechny licence obsahuje i zvláštní ustanovení týkající se jen některých typů licenčních smluv.

Okruh osob legitimovaných k podání návrhu na přezkum platnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným je taxativně vypočten ustanovením § 131 odst. 1 obch. zák. Mezi oprávněné osoby zákon zařazuje i jednatele. Možnost uplatnění práva na přezkum platnosti usnesení valné hromady zákon omezuje prekluzivními lhůtami, při jejichž konstrukci nijak nerozlišuje mezi legitimovanými osobami; ostatně, není pro to ani zjevný důvod. Právo každé jednotlivé legitimované osoby je tak časově omezeno zcela shodně a při posuzování, zda bylo uplatněno včas, musí soud vzít v úvahu všechny tři zákonné lhůty, resp. (podle konkrétních skutkových okolností) kteroukoli z nich.

Tak jako každý rok, i nyní se mění výše sazby za používání motorových vozidel a stravného pro účely poskytování cestovních náhrad. Na jednu stranu dochází k minimálnímu zvýšení základní náhrady za 1km jízdy u osobních automobilů ze současných 3,60 Kč na 3,70 Kč, na druhou stranu ale dochází ke snížení průměrné ceny pohonných hmot u naturalu 95 o 40 haléřů na 35,70 Kč (u naturalu 98 o 70 haléřů na 37,90 Kč) a u motorové nafty dokonce o 50 haléřů na rovných 36,- Kč. Stravné se zvyšuje o 1-3 Kč v závislosti na délce pracovní cesty.

Ministerstvo financí ČR vydalo vyhlášku, kterou stanoví základní sazby zahraničního stravného pro rok 2014. Zahraniční stravné přísluší zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě a je jednou z cestovních náhrad, které je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout (dalšími jsou např. jízdní výdaje nebo výdaje za ubytování). Stravné je stanoveno vždy v cizí měně v závislosti na zemi, kde je pracovní cesta vykonávána (převážně EUR nebo USD). Konkrétní sazby zahraničního stravného jsou uvedeny v příloze vyhlášky. Oproti loňské vyhlášce nedochází k zásadním změnám, např. všechny sousední státy mají základní sazbu stejnou jako v předešlé vyhlášce. Výše této sazby se pak nejčastěji pohybuje od 35-50 EUR a 40-65 USD.

Pokud členové statutárního orgánu jednají společně, nelze tuto povinnost obcházet tím, že statutární orgán pověří svého člena určitou činností, která je k samostatnému jednání opravňuje.
Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 CDo 2802/2012 ze dne 18.10.2013 řešil otázku zda-li statutární orgán právnické osoby může být současně jak zákonným zástupcem, tak i zástupcem na základě plné moci.

Nejvyšší soud opakovaně potvrdil dosavadní judikaturu, když výslovně uvedl, že náhradu nemajetkové újmy za omezení osobní svobody v důsledku nezákonné vazby a výkonu trestu odnětí svobody v souvislosti s trestním řízením, v němž byl žalobce zproštěn obžaloby, nelze posuzovat podle ustanovení občanského zákoníku jako nárok vyplývající z ochrany osobnosti. Tuto praxi potvrdila i některá rozhodnutí Ústavního soudu. Důvodem je existence zvláštního zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, přičemž tyto závěry by měly být aplikovatelné i od 1. 1. 2014 s příchodem nového občanského zákoníku.

K závěru, že místo konání rozhodčího řízení nelze ztotožňovat s místem konání ústního jednání v rámci arbitráže, dospěl Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí z konce září tohoto roku. Místo konání rozhodčího řízení je totiž zpravidla určeno dohodou stran, přičemž v posuzovaném případě se strany v souladu s principem autonomie vůle určily místo rozhodčího řízení ve Vídni. Na smluvené místo řízení nemá vliv skutečnost, že samotné ústní jednání se konalo v Praze.

Při přebírání doporučené pošty u právnických osob je nutné, aby na doručence byla správně označena obchodní firma, IČO a adresa sídla a dále uvedena osoba, která poštu převzala.

Zcela nový zákon o veřejných rejstřících zakotvuje pro všechny veřejné rejstříky princip materiální publicity, což jiným slovy lze vyjádřit „co je psáno, to je dáno". Je-li stav zapsaný ve veřejném rejstříku v rozporu se skutečným právním stavem, platí pro osobu jednající v dobré víře stav zapsaný. Nelze tedy, aby ten, kterého se zápis týká, tedy v tomto případě podnikatel, domáhal, že je tento údaj je nesprávný, neaktuální nebo že neodpovídá skutečnosti.
Výše zmíněný princip má tak za úkol chránit důvěru v zapsané údaje. Je tedy nutné zajistit, aby zákonem vyžadované údaje byly včas zveřejňovány, k čemuž částečně dochází již dnes, a to pomocí internetové aplikace obchodního rejstříku, kterou nalezneme na www.justice.cz.

Podle zákona o evidenci obyvatel je evidence obyvatel vedena v informačním systému evidence obyvatel, jehož správcem je stát. Tento informační systém je agendovým informačním systémem veřejné správy. Ač je evidence obyvatel jednoznačně a nepochybně institutem veřejné správy, nelze pominout ani širší souvislosti a význam evidence trvalého bydliště pro fyzickou osobu, jíž se týká.