Jaké změny přináší novela zákona o obchodních korporacích? | Advokátní kancelář Praha a Olomouc

Jaké změny přináší novela zákona o obchodních korporacích?

Jaké změny přináší novela zákona o obchodních korporacích?

Dne 1.1.2021 vstoupila v účinnost novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích – dále jen také jako „ZOK“), která přináší celou řadu zásadních změn ve fungování a řízení obchodních společností a družstev.

S ohledem na rozsáhlost této novely ZOK se v tomto článku budeme věnovat pouze vybraným, nejstěžejnějším změnám.

Podmínky výkonu funkce (§ 46 ZOK)

První z hlavních úprav, kterou novela ZOK přinesla, je úprava podmínek výkonu funkce člena statutárního orgánu v podobě právnické osoby. Ustanovení § 46 v odst. 3 nově říká, že „je-li členem voleného orgánu právnická osoba, zmocní bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem.“ Změna tedy spočívá v tom, že bez zápisu zástupce právnické osoby do obchodního rejstříku, nelze tuto samotnou právnickou osobu jako člena voleného orgánu zapsat do obchodního rejstříku. Nově má tak právnická osoba lhůtu 3 měsíce ode dne, kdy jí vznikla funkce, aby zmocnila svého konkrétního fyzického zástupce, jinak její funkce zaniká. Tato skutečnost bude pro mnoho korporací znamenat revizi zápisů v obchodním rejstříku, neboť jinak se vystavuje riziku vlastní nezastupitelnosti.

„Zastoupení“ na valné hromadě (§ 168 odst. 3 ZOK)

Další zajímavou novinkou, kterou novela ZOK přináší, je možnost, aby se společníkem (či akcionářem) byla na valné hromadě přítomna i jedna jiná jím určená osoba (neurčí-li společenská smlouva jinak). Tato osoba však musí společnosti doložit, že je zavázána alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník. Význam této novely lze spatřovat zejména v tom, že nově může být na valné hromadě s konkrétním společníkem či akcionářem přítomen např. jeho daňový či právní poradce/zástupce, který může bezprostředně reagovat na projednávané záležitosti či přímo na valné hromadě navrhované změny.

Rozhodování mimo valnou hromadu – per rollam (§ 175 ZOK)

Novela upravuje formální požadavky na rozhodování nejvyšších orgánů obchodních společností mimo klasické zasedání valných hromad (tzv. per rollam) v situacích, kdy je požadováno osvědčení rozhodnutí valné hromady v podobě veřejné listiny (tj. notářským zápisem). V případech, kdy do účinnosti novely postačovalo, aby vyjádření k návrhu rozhodnutí valné hromady bylo opatřeno úředně ověřeným podpisem, bude nově vyžadováno sepsání notářského zápisu osoby podávající návrh rozhodnutí per rollam. Přestože návrh rozhodnutí musí mít nově formu notářského zápisu, společníkům mohou být dle novely zaslány pouze prosté kopie takového dokumentu. Samotné vyjádření společníků pak musí být i nadále vyhotoveno s úředně ověřenými podpisem. Po doručení vyjádření všech společníků zpět osobě oprávněné svolat valnou hromadu (osobě předkládající návrh rozhodnutí, např. jednateli), nebo po uplynutí lhůty pro doručení vyjádření, bude zpravidla sepisován druhý notářský zápis osvědčující přijetí samotného rozhodnutí per rollam.

Vyvstává tak otázka, zda takto nastavená administrativní zátěž a nákladnost postupu rozhodování valné hromady formou per rollam nezpůsobí, že v praxi tohoto institutu nebude již příliš využíváno.

Podíl s „vysílacím“ právem (§ 194a ZOK)

Nově novela zavádí ust. § 194a ZOK, které upravuje možnost vytvořit ve společenské smlouvě podíly, se kterými bude spojeno právo jmenovat a odvolat jednoho nebo více jednatelů (nebo i členů dozorčí rady, bude-li zřízena). Takto zakotvené podíly budou označovány jako podíly „s vysílacím právem“ a představují zvláštní druh podílu. Počet jednatelů, který může být tímto způsobem jmenován, nesmí převýšit počet jednatelů, které volí valná hromada. Pokud bude chtít podíl/podíly s vysílacím právem vytvořit již existující společnost, bude nutný souhlas všech společníků, neboť touto změnou bude zasaženo do práv všech potencionálních společníků. Hojné využívání tohoto institutu zákon předpokládá u společných podniků typu „joint venture,“ kde dochází k prolínání více investorů či investorských skupin, např. u velkých developerských projektů.

 

Omezení převoditelnosti akcií na jméno (§ 270 odst. 2 ZOK)

Dle novelizovaného ust. § 270 odst. 2 ZOK bude nutné omezení převoditelnosti akcií na jméno upravit nejen ve stanovách společnosti, ale promítnout tuto restrikci i do příslušného zápisu v obchodním rejstříku, neboť až tímto zápisem je účinné.

 

Monistický systém akciové společnosti – správní rada (§ 396 a § 456 ZOK)

Asi nejzásadnější změnou, kterou novela ZOK přináší, je úprava stávajícího monistického systému vnitřní struktury akciové společnosti, kdy dochází ke zrušení funkce statutárního ředitele. Nově je tedy jediným obligatorně zřizovaným orgánem společnosti vedle valné hromady pouze správní rada. Dle důvodové zprávy k novele ZOK je tomu zejména proto, že současná zákonná úprava neodpovídá tradiční podobě monistického systému, jež je znám z právních řádů evropských zemí.

Novela stanovuje, že statutárním orgánem a orgánem pověřeným obchodním vedením a dohledem na činnost společnosti je pouze správní rada. Tím však není dotčeno oprávnění správní rady pověřit obchodním vedením (nikoli však jako základním zaměřením) jednoho či více členů správní rady nebo osobu od členů správní rady odlišnou. Nově je též stanoveno funkční období pro výkon funkce člena správní rady, jenž činí 3 roky.

 

Novela ZOK přináší mnoho dalších dílčích změn, na které budou muset obchodní společnosti při svém každodenním fungovaní myslet a následně též promítnout do svých společenských smluv, stanov a jiných řídících dokumentů a procesů. Právě díky rozsáhle administrativní náročnosti stanovuje novela povinnost, aby obchodní společnosti promítly novelizované povinnosti do své vlastní struktury ve lhůtě 1 roku ode dne nabytí účinnosti novely, tj. tedy nejpozději do 1.1.2022. Průlom do jednoleté implementační lhůty však zasáhne zejména akciové společnosti s monistickým uspořádáním, neboť již od 1.1.2021 nebude statutární ředitel, který není zároveň členem správní rady oprávněn společnost zastupovat. Obdobně pak např. právnické osoby, které byly členy voleného orgánu již před nabytím účinnosti novely, jsou k provedení zápisu do příslušného obchodního rejstříku povinny do 3 měsíců od účinnosti novely, tedy nejpozději do 1.4.2021.

Mgr. Adam Silovský, advokát

{{ message }}

{{ 'Comments are closed.' | trans }}

Copyright © 2020 PFL, advokátní kancelář, všechna práva vyhrazena