Jak je důležité mít správný znalecký posudek.

Poslední dobou narůstají případy žalob na náhradu nemajetkové újmy, které podávají pacienti nespokojení s poskytnutou zdravotní službou.

Pacienti se obracejí na soud buď (v horším případě) zcela nevyzbrojeni jakýmkoli znaleckým posudkem, který by zhodnotil postup zdravotnického zařízení. Nebo pacienti k žalobě sice připojují jako důkaz již vypracovaný znalecký posudek se závěrem znalce o nesprávném (non lege artis) postupu zdravotnického zařízení, ale ten je velmi často zpracován znalcem, jež nemá potřebnou specializaci v odvětví, do něhož spadá odborné posouzení konkrétní skutečnosti. Oslovení nekompetentního znalce se bohužel stává častým nešvarem i orgánů činných v trestním řízení, když není výjimkou např. ustanovení znalce z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, který má za úkol zhodnotit postup internisty.

Účinnou obhajobou v trestním řízení, stejně jako efektivní procesní obranou v občanskoprávním řízení, je pak proto námitka obviněného/žalovaného, že oslovený znalec není kompetentní posuzovat postup specialisty z jiného odvětví, než na které má znalec specializaci. Úspěšnou se tak stává např. i výhrada, že příčinu vzniku nitrolebního krvácení novorozence není oprávněn posuzovat neurochirurg, nýbrž neonatolog. Pokud pak znalec z daného oboru dojde k jinému závěru než jeho kolegové z jiných oborů, pak na první pohled jasně úspěšná žaloba může skončit prohrou v soudním řízení pro žalobce s povinností hradit žalované straně vysoké náklady soudního řízení a rovněž státu náklady znalečného s odůvodněním, že žalobce před podáním žaloby vůbec nenechal postup žalované odborně znalecky posoudit nebo tak sice učinil (viz druhý případ), ale obrátil se na nesprávného znalce, jehož závěry byly kompetentním znalcem vyvráceny.

Tento postup byl potvrzen rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.9.2018, sp. zn. 30 Cdo 3417/2016, podle kterého: „…soud musí dbát mimo jiné o to, aby znalcem byl ustanoven odborník z toho oboru, popřípadě z jeho odvětví, do něhož spadá odborné posouzení konkrétní skutečnosti; zadání musí formulovat tak, aby znalci nebylo ukládáno vyjadřovat se k otázkám, u nichž nejde o odborné posouzení konkrétní skutečnosti, nýbrž o právní posouzení určitého skutkového stavu nebo o výklad právního předpisu…. I odborná literatura uvádí, že při ustanovování znalce je nutno vzít v úvahu rovněž stupeň odbornosti, který je třeba k podání znaleckého posudku, jakož i k tomu, aby znalcem byl ustanoven odborník z oboru, respektive jeho odvětví, do něhož spadá odborné posouzení konkrétní skutečnosti. Ustanovení znalce, který by neměl potřebnou kvalifikaci, by mohlo vyvolat pochybnosti o správnosti znaleckého posudku.“

Volba správného znalce v civilním i trestním řízení tedy výrazně zkracuje jeho délku a současně snižuje náklady jeho účastníků.

Mgr. Lukášová Brynecká

 

 

 

{{ message }}

{{ 'Comments are closed.' | trans }}

Copyright © 2020 PFL, advokátní kancelář, všechna práva vyhrazena