Pozor na neplatnost usnesení valné hromady

S ohledem na šíření nového typu koronaviru COVID-19 přistupuje mnoho obchodních společností (ať již v podobě s.r.o. či a.s.) k rozhodování svých nejvyšších orgánů (valných hromad) v podobě tzv. „per rollam.“ Jde o způsob rozhodování nejvyšších orgánů právnických osob, které neprobíhá jako obvykle na osobním shromáždění jeho členů, ale korespondenčně nebo prostřednictvím určitých technických prostředků.

S ohledem na sníženou možnost svolávání valných hromad se tento způsob rozhodování jeví jako nejoptimálnější, avšak v naší praxi jsme si všimli jistých nedostatků učiněných ze strany členů statutárních orgánů, které vedly až k neplatnosti takových rozhodnutí valné hromady.

Rozhodování per rollam je upraveno v § 175 ZOK, jenž mimo jiné předpokládá, „že návrh na rozhodnutí valné hromady v podobě per rollam musí obsahovat lhůtu pro doručení vyjádření společníka, určenou společenskou smlouvou jinak 15 dnů; kdy pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení onoho návrhu společníkovi.“

Často se nyní stává, že návrh valné hromady v podobě rozhodnutí per rollam je doručen dalším společníkům/akcionářům, a aniž je vyčkáno na uplynutí zákonné lhůty 15-ti dnů, je společníkům/akcinářům doručeno oznámení o výsledku hlasování per rollam.“

Je nutno poukázat na to, že takové rozhodnutí valné hromady je neplatné, neboť nebyla dodržena shora zmiňovaná a nezbytná lhůta 15-ti dnů pro vyjádření společníka/akcionáře k předmětnému návrhu. Takový závěr zaujal např. Vrchní soudu v Praze ve svém usnesení ze dne 13.9.2019, pod sp.zn. 14 Cmo 217/2019, dle něhož „nelze připustit, aby se společník dostal v důsledku rozhodování per rollam do horšího postavení, než by tomu bylo v případě „klasického“ rozhodování valné hromady.“ Obdobný závěr pak uvádí i usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.8.2013, sp. zn. 29 Cdo 3844/2011, jenž uzavřel, že „je-li akcionáři znemožněna účast na valné hromadě, jde o podstatné porušení jeho práva“ a dále uvedl, že „tyto závěry se prosadí i v poměrech společnosti s ručením omezeným, a to i ve vztahu k rozhodování per rollam.“

Z výše uvedených důvodů tak můžeme závěrem konstatovat, že i v případě rozhodování valné hromady ve formě per rollam (tedy distančně) je potřeba dodržovat zákonná ustanovení o způsobu a formě rozhodování valné hromady, neboť v opačném případě se společnost vystavuje riziku neplatného přijetí rozhodnutí jejího nevyššího orgánu a riziku jeho nepromítnutí v příslušném obchodním rejstříku.                             

Mgr. Adam Silovský, advokát

{{ message }}

{{ 'Comments are closed.' | trans }}

Copyright © 2020 PFL, advokátní kancelář, všechna práva vyhrazena