Zrušení opatření Ministerstva zdravotnictví soudem aneb cesta k náhradám škody se otevírá

Městský soud v Praze svým rozhodnutím ze dne 23.4.2020 zrušil s účinností ke dni 27.4.2020 mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví omezující volný pohyb osob a zakazující maloobchodní prodej zboží a služeb. V odůvodnění vyhlášeného rozhodnutí soud uvedl, že „za situace, kdy je vyhlášen nouzový stav, může v natolik masivní míře omezit základní práva a svobody pouze vláda, a to svým usnesením vydaným na základě krizového zákona“. Tento postup přitom předjímá jak ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, tak i zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (dále „Krizový zákon“). Soud přitom nehodnotil přiměřenost opatření ani omezení, ale řešil pouze otázku věcné působnosti Ministerstva zdravotnictví a jednoznačně uvedl, že Ministerstvo zdravotnictví v tomto případě svou působnost překročilo. Omezení základních práv a svobod náleží jen vládě jako celku, kdy soud uvádí, že "Zákon nepřipouští delegování této pravomoci na kohokoliv jiného, ani na členy vlády(…) Opačný výklad by bezdůvodně koncentroval moc do rukou jednoho správního orgánu, čímž by potencionálně mohl být narušen princip fungování právního a demokratického státu."

Soud rovněž zopakoval skutečnost, že vyhlášení nouzového stavu automaticky neznamená omezení základních práv a svobod a je nutné v každé situaci zachovávat v maximální možné míře právní stát.

Již před měsícem jsme v našem článku „Prodloužení krizových opatření aneb únik státu z odpovědnosti za škodu?“ upozorňovali, že Ministerstvo zdravotnictví překročilo své zákonné zmocnění, a že za situace, kdy je pro území České republiky vyhlášen nouzový stav, disponuje pravomocí vydávat opatření pouze vláda na základě krizového zákona a v souladu s ním.

Dobrou zprávou pro nás všechny je, že vládě byl tímto rozhodnutí dán jasný signál, že vedle parlamentní kontroly funguje i kontrola soudní a vláda a jednotlivý ministři si opravdu nemohou dělat v takto závažných situacích co chtějí.

Dobrou zprávou pro většinu z nás je otevření či posvěcení možnosti domáhat se náhrady škody dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Dle tohoto zákona stát totiž odpovídá za škodu způsobenou

  1. a) nezákonným rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo
  2. b) nesprávným úředním postupem.

Soud jednoznačně řekl, že zákaz omezující volný pohyb osob a maloobchodní prodej zboží a služeb byl nezákonný. Pokud tedy vznikla škoda z důvodu tohoto zákazu /zde je skoro jisté, že škoda vznikla prakticky každému občanu ČR, ať už v menší či větší míře/, může se této škody úspěšně domáhat. Samozřejmě bude nutno prokázat příčinnou souvislost mezi vznikem škody a zákazem a výši této škody, což nebude vždy jednoduché.

Špatnou zprávu pro nás všechny je, že hrozí zahlcení soudní soustavy žalobami na náhradu škody a bankrot České republiky, protože pokud o náhradu škody požádá každý občan a firma v České republice, soudní soustava ani stát to nemůže přežít…

Z rozhodnutí soudu dále vyplývá, že pokud vláda bude chtít dále omezit základní práva a svobody, je nutné prodloužení nouzového stavu, jelikož jinak nebude mít vláda pravomoc takto výrazně základní práva a svobody omezovat formou opatření obecné povahy.

Je nutno dodat že byť je výše uvedené soudní rozhodnutí pravomocné, je možné proti němu podat kasační stížnost. Ministr zdravotnictví po jednání vlády dle 23.4.2020 již avizoval podání kasační stížnosti proti rozhodnutí, kdy tento krok odůvodnil neexistencí judikatury dopadající na stávající epidemiologickou situaci, ze které by soudy mohly vycházet a potřebou dalšího vyjasnění pravomocí Ministerstva zdravotnictví.

{{ message }}

{{ 'Comments are closed.' | trans }}

Copyright © 2020 PFL, advokátní kancelář, všechna práva vyhrazena