Výživné na dítě a zvýšené náklady rodičů spojené se začátkem školního roku

Statistiky ukazují, že počet rozvodových řízení v České republice dlouhodobě narůstá. S tím souvisí i nárůst řízení o úpravě péče a stanovení výživného pro nezaopatřené dítě, tedy rozhodování soudu o tom, který z rodičů bude o dítě pečovat, v jakém rozsahu a v jaké výši bude stanovena vyživovací povinnost povinného rodiče.

S účinností od 1. ledna 2026 však novela občanského zákoníku a souvisejících předpisů tato řízení spojí, čímž dojde k výraznému zjednodušení a urychlení celého procesu.

S ohledem na aktuální začátek školního roku se v tomto článku zaměříme výhradně na určení rozsahu vyživovací povinnosti povinného rodiče, a zejména na mimořádné výdaje hrazené pečujícím rodičem za nezaopatřené dítě, které mohou být na začátku školy značné.

Určení výše výživného

Vyživovací povinnost vůči dítěti mají oba rodiče. Při stanovení jejího rozsahu soud zohledňuje odůvodněné potřeby dítěte a jeho majetkové poměry, stejně jako schopnosti, možnosti a majetkové poměry rodičů (§ 913 občanského zákoníku).

Zásadním kritériem je zachování stejné životní úrovně dítěte a rodičů. Toto hledisko má při určování výše výživného přednost před samotnými odůvodněnými potřebami dítěte. Potřeby nezaopatřeného dítěte mají být kryty v plném rozsahu, jsou-li odůvodněné – a to jak běžné denní potřeby, tak i potřeby mimořádné.

Ministerstvo spravedlnosti v roce 2010 vydalo materiál Doporučená výchozí rozmezí pro stanovení výše výživného, jehož cílem bylo sjednotit rozhodovací praxi soudů. Tabulky však nereflektují všechny životní situace dítěte ani povinného rodiče, proto je nutné výši výživného individuálně přizpůsobovat – zejména podle času, který dítě tráví s každým z rodičů, podle nákladů na vzdělání, zájmové aktivity či celkové životní úrovně rodiny.

Mimořádné výdaje

Běžné výživné nezahrnuje mimořádné výdaje, které nelze předvídat – například rovnátka, dioptrické brýle či ozdravný pobyt dítěte. Tyto výdaje nejsou součástí běžného výživného a povinný rodič se na nich obvykle podílí rovným dílem s rodičem pečujícím.

Výdaje na začátku školního roku

Začátek školního roku bývá pro rodiče finančně náročným obdobím. Nákup školních pomůcek, platby za školní fond, obědy, dopravu, kroužky či sportovní aktivity představují výdaje v řádu tisíců až desetitisíců korun. Pečující rodič tak často musí vynaložit vysoké jednorázové částky.

Otázkou je, zda tyto náklady spadají do běžného výživného, nebo zda se jedná o mimořádné výdaje.

Podle judikatury českých soudů výživné zahrnuje nejen částky určené na uspokojování pravidelných potřeb (např. strava, bydlení, oblečení), ale i na potřeby nehmotné – vzdělávání, koníčky či jednorázové výdaje, jako jsou platby za dětské tábory nebo lyžařské výcviky.
Do této kategorie tedy spadá i nákup školních pomůcek a ostatní náklady, které rodič hradí na začátku školního roku.

Možnosti podpory pro nemajetné rodiče

V případě, že se pečující rodič dostane do tíživé finanční situace a nemůže tyto výdaje pokrýt, může využít jednorázový příspěvek ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi. Tento příspěvek je určen rodinám s nezaopatřenými dětmi, které nejsou schopny uhradit výdaje související se vzděláváním nebo se zájmovou činností.  Pomoc mohou nabídnout také různé neziskové organizace, obvykle formou materiální podpory – např. zajištěním školních pomůcek.

Doporučení

Aby se předešlo případným sporům mezi rodiči, je vhodné, aby se při stanovení výše výživného současně dohodli, zda bude povinný rodič přispívat i na mimořádné náklady, například na nákup školních potřeb, zimního oblečení či jiných jednorázových výdajů. Dohoda o těchto otázkách může předejít budoucím nedorozuměním i soudním sporům.

Mgr. Lucie Šubová, advokátka
Advokátní kancelář Pečený, Fučík, Langer