Lex COVID – 19 aneb další rána pro podnikatele | Advokátní kancelář Praha a Olomouc

Lex COVID – 19 aneb další rána pro podnikatele

Vláda dne 1.4.2020 schválila návrh ministerstva spravedlnosti, který by dle odůvodnění tohoto návrhu měl zmírnit negativní dopady současných krizových opatření vlády a ministerstva zdravotnictví. Dle našeho názoru se však jedná o zcela chaotický a nedomyšlený návrh, který naopak postihuje ty, kteří jsou aktuální situací zasaženi nejvíce. Zjednodušeně řečeno, Lex covid-19 by měl osobám dotčeným koronavirovými opatřeními pomoci od exekucí a odvrátit případnou hrozbu insolvence. Návrh obsahuje i další benevolence /které považujeme za rozumné/, jako například prominutí zmeškání procesních lhůt, tomu se však v tomto článku věnovat nebudeme.

V rámci insolvencí se navrhuje odložení povinnosti dlužníka podat na sebe insolvenční návrh, a to na dobu 6 měsíců. V praxi by to znamenalo, že dlužník (až za standardních podmínek má povinnost podat insolvenční návrh ve chvíli, kdy se fakticky ocitne v úpadku) bude tuto povinnost mít až po uplynutí 6 měsíců od ukončení mimořádných opatření, nejpozději do 31.12.2020. Je mu tedy poskytnuta delší lhůta na to, aby se s nepříznivou ekonomickou situací vypořádal. V pochybnostech bude muset zřejmě dlužník prokázat, že úpadek nastal až po vyhlášení nouzového stavu, anebo že k úpadku došlo v souvislosti s pandemií. Totéž platí i pro věřitele, resp. k věřitelským návrhům, které budou podány do 31.8.2020, nebude přihlíženo.

Tento navrhovaný půlroční výpadek má hned několik negativ:

  1. není ani zřejmé, zda se tato „ochranná lhůta“ bude vztahovat pouze na podnikatele (kteří byli nuceni uzavřít své provozovny, či jim bylo v důsledku mimořádných opatření znemožněno provozovat svou podnikatelskou činnost) nebo na každého, kdo byl mimořádnými opatřeními dotčen (například druhotně tak, že mu byl ukončen pracovní poměr). Návrh si v tomto směru zatím protiřečí.
  2. dlužníkům budou dále běžet úroky a úroky z prodlení. Jednou z výhod povoleného oddlužení je, že se běh příslušenství (tedy úroků, poplatků a úroků z prodlení) staví.
  3. obchodní partneři a věřitelé dlužníků se následujícího (minimálně) půl roku nebudou mít možnost dozvědět, že se jedná o osobu v úpadku, jelikož tato skutečnost nebude z insolvenčního či obchodního rejstříku známa. Obchodní partneři tedy budou poskytovat dále své služby či výrobky osobě, které skončí po období ochrany v úpadku. Budoucí věřitele tedy tato „ochranná lhůta“ jednoznačně poškodí.
  4. úprava se týká i řízení, která byla zahájena před novelou insolvenčního zákona, tj. před 1.6.2019. I pro tato řízení by měla zpětně platit nová pravidla, dle kterých dlužník například nemusí uhradit minimálně 30% svých dluhů! I takový dlužník by měl být oddlužen, tedy zbaven povinnosti úhrady dluhů ve zbývající části (zřejmě tedy pouze za předpokladu, že prokáže souvislost s mimořádnými opatřeními).
  5. po uvolnění tohoto moratoria nastane kolaps insolvenčních soudů, které budou neúměrně zatíženy množstvím podávaných návrhů, které lze očekávat po uplynutí této lhůty.

V rámci exekucí se pak navrhuje, aby byla zastavena ta exekuční řízení, kde za poslední tři roky nebylo ničeho vymoženo, ani nebyl zajištěn či zjištěn žádný postižitelný majetek. Tento bod návrhu již ani nepředvídá, že by dlužníkova neschopnost plnit měla být způsobena opatřeními souvisejícími s pandemií. Pokud jsou změny týkající se insolvence odůvodňovány tíživou situací podnikatelů (návrh skutečně v některých svých bodech hovoří pouze o podnikatelích, což zřejmě není zcela přesné) způsobenou opatřeními v souvislosti s koronavirem, návrh týkající se exekucí už dopadá plošně na všechny exekuce, které jsou vedeny déle než 3 roky. Jsme přesvědčeni, že tento bod návrhu tedy již nesouvisí se současnou mimořádnou situací a nouzovým stavem, ale zcela účelově směřuje k plošnému snížení exekučních řízení na úkor věřitelů. Domníváme se, že tři roky neúspěšně vedené exekuce nejsou žádným relevantním ukazatelem dobytnosti pohledávky. Je totiž zřejmé, že každý „rozjezd“ exekuce chvíli trvá, spoustu dlužníků nebydlí na udávaném bydlišti nebo majetek skrývá. V takových případech ve lhůtě tří let exekutor nevymůže nic. Není přitom vůbec jasné, jak ministerstvo spravedlnosti přišlo právě na dobu tří let, tedy na tuto extrémně krátkou lhůtu.

Je nepochybné, že vláda se pokouší svá mimořádná opatření (např. že znemožní podnikatelům provozovat jejich živnost) zhojit dalšími opatřeními. Je také nepochybné, že je třeba těmto podnikatelům pomoci, jinak se celá ekonomika zhroutí. Některá opatření nepochybně podnikatelům pomohou. Lex COVID – 19 jde však opačným směrem a nepříznivou ekonomickou situaci přesouvá z dlužníka na věřitele. Návrh by měl být schválen ve stavu legislativní nouze ve zkráceném jednání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Je možné, že jednotlivé body budou v rámci legislativního procesu ještě upraveny, což by bylo minimálně žádoucí.

{{ message }}

{{ 'Comments are closed.' | trans }}

Copyright © 2022 PFL, advokátní kancelář, všechna práva vyhrazena