Legální definice neoprávněného zásahu do osobnosti fyzické osoby dle judikatury ČR | Advokátní kancelář Praha a Olomouc

Legální definice neoprávněného zásahu do osobnosti fyzické osoby dle judikatury ČR

 V případě neoprávněného zásahu do osobnosti fyzické osoby, např. při zásahu do občanské cti či soukromí, občanský zákoník určuje, že fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění formou omluvy či náhrady nemajetkové újmy v penězích. Soudní praxe a samozřejmě i potencionální žalobci se musí v takovém případě vypořádat s tím, co neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti představuje.

Neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti je jednání, které zasahuje do práv na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, jména a projevů osobní povahy a je v rozporu s právy a povinnostmi původce zásahu stanovenými právním řádem. Neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti je tedy jednání neoprávněně směřující proti osobní i mravní integritě fyzické osoby, které je objektivně způsobilé snížit její důstojnost, vážnost a čest a které ohrožuje její postavení, resp. uplatnění ve společnosti, což už je ostatně dlouhodobě konstantně judikováno Nejvyšším soudem ČR (viz např. i rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. října 2002, sp.zn. 28 Cdo 983/2002). Pro úspěšné uplatnění práva na ochranu osobnosti není vyžadováno vyvolání konkrétních následků zásahu proti tomuto chráněnému statku, ale postačí, že zásah byl objektivně způsobilý narušit nebo alespoň ohrozit práva výše zmiňovaná.

Vždy je potřeba uplatňovat konkrétní a diferencovaný objektivní přístup hodnocení, kdy o snížení důstojnosti postižené fyzické osoby či její vážnosti ve společnosti půjde pouze tam, kde za konkrétní situace, za které k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě, lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její důstojnosti či vážnosti ve společnosti, pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby.

JUDr. Jan Beneš, advokát

Zdroj: rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 04. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3121/2012, dostupné na www.nsoud.cz

{{ message }}

{{ 'Comments are closed.' | trans }}

Copyright © 2022 PFL, advokátní kancelář, všechna práva vyhrazena