Compliance - trestní odpovědnost právnických osob | Advokátní kancelář Praha a Olomouc

Compliance - trestní odpovědnost právnických osob

Co je Compliance

Počínaje dnem 1. prosince 2016 vstoupilo v účinnost nové ustanovení § 8 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, které nově zavádí možnost pro právnickou osobu zprostit se trestní odpovědnosti v případě, že tato právnická osoba prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odst. 1 zabránil. Účinný a efektivní compliance program bude zajisté nutnou součástí vnitropodnikové kultury pro zajištění nerušené podnikatelské činnosti každé moderní společnosti.

Compliance je pojem užívaný v kontextu tzv. corporate governance a risk managementu, který ve své podstatě představuje obecný význam „soulad s pravidly.“ Jde o proces nastavení jednání každé společnosti, zaměstnanců a vedení společnosti (statutárních orgánů, odpovědných zástupců aj.) nejen v souladu s obecně závaznými právními předpisy, ale i vnitropodnikovými předpisy či morálními a obchodními zásadami.

Činnost compliance lze popsat jako kontrolní systém zavedený v rámci každé společnosti, jehož cílem je zabezpečit dodržování pravidel, která jsou pro danou společnost nebo v rámci dané společnosti závazná a vynutitelná. Compliance program by měl být nedílnou součástí každé firmení kultury, která klade důraz zejména na čestné a poctivé jednání, na podporu etických standardů a na dodržování právních předpisů při provozování obchodní činnosti. Širší definice procesů compliance pak zahrnuje dílčí oblasti jako je tvorba vnitřních předpisů jako uceleného systému interních opatření a postupů pro prevenci, detekci a reakci na případná trestněprávní jednání. Procesy systému compliance tak musí být efektivním nástrojem pro případnou eliminaci vzniku trestněprávní odpovědnosti právnické osoby, který funguje nejen uvnitř společnosti, ale i vůči třetím subjektům jako jsou obchodní partneři, zákazníci či orgány veřejné moci (definované např. ve smluvních doložkách, prohlášení na webových stránkách, v obchodních strategiích a politikách).

Neustále narůstající význam proporcionálních compliance programů směřujících do trestněprávní oblasti právnických osob (resp. jejich preventivní ochrany před trestněprávním postihem) potvrdil v rámci svého nedávného rozhodnutí i Nejvyšší soud ČR. Ten pak ve svém usnesení ze dne 20.2.2019 uveřejněném pod sp. zn. 7 Tdo 110/2019 zopakoval:, „že opatření právnické osoby sloužící k předcházení spáchání protiprávního činu má primárně spočívat v tom, aby byly dodržovány všechny právní předpisy, které je ta daná právnická osoba povinna respektovat, a vnitřní předpisy, které právnická osoba přijala ke konkretizaci povinností vyplývajících z právních předpisů a jež jsou pro osoby v řídícím, kontrolním nebo vedoucím postavení závazné a jimiž jsou zaměstnanci povinni se řídit při plnění svých pracovních úkolů. K závěru o splnění podmínek podle § 8 odst. 5 ZTOPO však nestačí prosté přijetí vnitřních předpisů nebo jiných opatření. Důležité je především zajištění dodržování těchto opatření, kontrola jejich plnění a případná pružnost detekce jejich porušení a následná adekvátní reakce.“ Jinými slovy řečeno nestačí pouhé nastavení compliance programů a zavedení vnitropodnikové soustavy, ale vyžadováno pak bude především jejich udržení v „životaschopném stavu,“ aby byla právnická osoba schopna prokázat, že tyto instrumenty v rámci své personální struktury prosazuje, vynucuje, adekvátně kontroluje s tím, že v případě pochybení je plně připravena na zjištěné nedostatky reagovat. Pouze tímto způsobem bude právnická osoba nadána důkazními prostředky pro zproštění se její případné trestní odpovědnosti.

Stěžejní zásady Compliance

1) zásada proporcionality (compliance program musí být poměrný vůči celku společnosti, aby mohl být účinný a efektivní)

2) závazek vrcholového managementu – nulová tolerance vůči porušení compliance

➢ stanovení a dodržování požadavků v oblasti personální politiky (zaměstnanci musejí být dostatečně erudováni)
➢ pravidelná školení

3) kodex compliance (stěžejní nástroj)

➢ kvalitní a provázané vnitřní předpisy společnosti, které vymezují organizační uspořádání a kompetence zaměstnanců a externích osob pověřených provozní činností
➢ nastavení procesů řízení a vnitřní kontroly
➢ vypracování systémů a nastavení procesů řízení rizik
➢ due diligence třetích stran (dodržování pravidel ze strany dalších subjektů, kteří přicházejí se společností do obchodního styku aj.)
➢ ochrana informací
➢ vnitřní kontrola kvality poskytovaných služeb
➢ vhodné smluvní ošetření vztahu s klientem
➢ plnění informačních povinností vůči klientovi
➢ pravidla upravující komunikaci s dozorovými orgány státní správy

4) dohled prostřednictvím nezávislého orgánu (výbor pro audit, dozorčí rada či jiný zvlášť ustavený orgán k tomu určený – compliance officer či podnikový ombudsman…)

➢ založeno na principu nezávislého orgánu s potřebnými znalostmi a zkušenostmi
➢ vytvoření mapy rizik s následným prověřováním a dohledem plnění compliance programu na různých stupních vnitřní struktury společnosti
➢ osoba complience officera by měla být dostatečně erudována, aby dokázala společnost připravit na případnou státní kontrolu či zabezpečit nerušenou kontrolu ze strany dozorových státních orgánů či orgánů činných v trestním řízení

5) systematické vyhodnocování rizik (min. jednou ročně)

➢ interní i externí trestněprávní rizika (klasifikovaná dle obchodní činnosti společnosti)
➢ dle rizikovosti pracovní pozice
➢ sledování dopadů do vnitřních opatření a postupů

6) informovanost zaměstnanců

➢ zejména školení (možný i web learning)

7) průběžný monitoring a zlepšování celého compliance systému (podnět může podat kdokoliv)

8) systém důvěrného oznamování a interní vyšetřování (W.B.) – ochrana oznamovatele

9) následky porušení pravidel (výčet případných sankcí)

10) nápravná opatření (úprava procesů, hlubší proškolení, zavedení nových procesů či spolupráce s externími odborníky)

Shrnutí

Koncept preventivního compliance programu ve společnosti, který vymezí hlavní oblasti, postupy, organizaci, rizika a protiopatření rizik je poměrně komplikovaný a pro mnoho společností těžko zvládnutelný proces. Účinný systém compliance programu bude zajisté nutnou součástí vnitropodnikové kultury pro zajištění nerušené podnikatelské činnosti každé moderní společnosti.

Potřebujete účinně nastavit vlastní compliance program či snad posoudit efektivitu již stávajícího compliance programu? Obraťte se na nás, tým Advokátní kanceláře PFL má v této oblasti díky své dlouholeté působnosti bohaté a erudované zkušenosti.

Náš tým pro Vaši společnost může v oblasti compliance zajistit zejména následující služby:

➢ právní konzultaci s případnou edukací zaměstnanců
➢ nastavení a zavedení kompletního compliance programu šitého na míru vaší společnosti
➢ tvorbu vnitropodnikových předpisů a postupů a kontrol jejich souladu s právními předpisy
➢ vyhodnocení či zavedení účinných vnitřních kontrol a vedení dokumentace
➢ školení zaměstnanců a managementu (compliance trainings)
➢ vypracování nebo změnu metodiky pro zamezení, předcházení a odhalování trestné činnosti
➢ revizi smluv a obchodních podmínek z pohledu compliance
➢ přípravu podkladů a zastupování ve správním a trestním řízení
➢ asistenci při kontrolách ze strany orgánů veřejné moci a při komunikaci s nimi
➢ právní pomoc při veškerých úkonech trestního řízení

Náš tým

  • MUDr. Mgr. Ivan Langer, advokát
  • Mgr. Adam Silovský, advokát
  • Mgr. Michaela Lukášová Brynecká, advokátka
  • Mgr. Kristýna Pavlovičová

Vedoucím našeho týmu pro ochranu osobních údajů a GDPR je MUDr. Mgr. Ivan Langer, který byl v letech 2006 - 2009 ministrem vnitra ČR (v letech 2006 - 2007 současně i ministrem informatiky ČR).

V rámci svého působení ve vládě jako ministr vnitra realizoval rozsáhlé projekty v oblasti vnitřní bezpečnosti, veřejné správy a e-governmentu: Reforma Policie ČR, projekt eGON - komplexní projekt elektronizace veřejné správy (Czech Point, ISDS - datové schránky, ZRVS - základní registry), zřízení Ústavu pro studium totalitních režimů, vstup ČR do Schengenského prostoru apod.

Celý životopis MUDr. Mgr. Ivana Langera naleznete zde

Copyright © 2022 PFL, advokátní kancelář, všechna práva vyhrazena